Zvažujete pořídit si auto v Německu a dovézt ho do České republiky? Není to příliš složité, jen je třeba dát si pozor, abyste na nic důležitého nezapomněli. Na některá úskalí bychom vás rádi upozornili v tomto příspěvku.
Před odjezdem
Prvním logickým krokem je auto si vybrat. V dnešním světě to není nijak náročné, většina prodejců má on-line katalog na svých webových stránkách. Snad ani není třeba psát, že je vhodné zvolit renomovaného prodejce (nejlépe autorizovaného) a vyhnout se příliš lákavým nabídkám, které nejsou důvěryhodné. Následuje první komunikace s prodejcem a rezervace vozu. K tomu se hodí znát angličtinu nebo němčinu na dostatečné úrovni. Raději nespoléhejte na automatické překladače. Byť jejich úroveň stále roste, pokud udělají chybu právě v tom jednom klíčovém slově, můžete být nemile překvapení.
Auto v Německu
Po rezervaci přichází podpis kupní smlouvy a platba. Málokdo rád kupuje zajíce v pytli, proto je před tím dobré si auto na místě prohlédnout, a to pořádně a nejlépe s někým, kdo tomu rozumí. To ale platí pro jakýkoli nákup ojetého vozidla. V kupní smlouvě zkontrolujte, zda obsahuje identifikaci prodávajícího a kupujícího, popis vozidla vč. čísla VIN a cenu. Co se týče technické realizace platby, určitě doporučujeme bezhotovostní převod, který zvládnete i na místě přes chytrý telefon. Hotovostní platby sice nejsou v Německu omezené, ale při platbě nad 10 tisíc Euro je třeba s prodejcem vyplňovat zvláštní formulář, a navíc při namátkové celní kontrole musíte dovoz tolika peněz v hotovosti hlásit celníkům.
Máte zaplaceno? Nyní si můžete auto společně s kupní smlouvou převzít. Kromě smlouvy musíte dostat též malý a velký techničák s označením, že je auto odhlášené („Außerbetriebsetzung“). Pokud by odhlášené nebylo, je třeba vzít majitele s sebou na úřad, aby to provedl.
Nyní přichází administrativa na místě v Německu:
- Pojistit auto v Německu – je třeba sjednat si povinné ručení, což byste měli zvládnout s velkým a malým techničákem. Zároveň u pojišťovny můžete zažádat o převozní značky, bez kterých nemůžete auto vyvézt. Značky platí buď 5 dní (se žlutým pruhem) nebo 15 a více dní (s červeným pruhem), od čehož se odvíjí i jejich cena.
- Zaregistrovat vozidlo – na úřad je třeba jít s potvrzením o povinném ručení a příslušným formulářem, získáte za ně nový malý technický průkaz, osvědčení o registraci a číslo SPZ, které je třeba sdělit pojišťovně.
- Vyzvednout převozní značky.
- Získat nálepku na převozní značky – na registračním úřadě je dostanete při druhé návštěvě, kam dorazíte i se značkami, aby byly platné.
Co udělat doma
Hurá, v Německu vše vyřízeno a můžete vyrazit domů. Hlavně opatrně, pokud jste si v Německu nesjednali i havarijní pojištění, opravy po případné nehodě by šly z vaší kapsy. Alternativou k uvedenému administrativnímu procesu je zajistit si pro auto vlek. V tom případě značky nepotřebujete, nevýhodou je ale cena vozíku, nutnost vlastnit správný řidičský průkaz a omezení rychlosti, což výlet za hranice prodlouží.
V Česku je třeba do konce platnosti převozních značek auto zaregistrovat do registru vozidel. Abyste k tomu mohli přistoupit, je třeba:
- Zajet na vstupní technickou kontrolu na STK,
- Sjednat si české povinné ručení a případně i havarijní pojištění, aby případné škody na autě mohla proplatit pojišťovna – třeba u Pillow😉
S doklady z Německa, z STK a se Zelenou kartou od pojišťovny vám už nic nebrání vyrazit na registr vozidel. Tam vyplníte žádost, dostanete osvědčení o registraci a máte skoro hotovo. Posledním krokem je dohlášení nové přidělené české SPZ pojišťovně.
Jak vidíte, celý proces není nijak složitý a odměnou vám může být nové auto za cenu, kterou u nás nenajdete. Pokud se na celý postup stejně necítíte, nevadí – existují také specializované firmy, které celý dovoz zajistí za Vás. Sice to samozřejmě něco stojí, ale zase ušetříte svůj čas.
