Taky už jste někdy potkali na silnici kance nebo krávu? Mluvíme samozřejmě o zvířatech:-) Pokud ano, doufáme, že to dobře dopadlo a úspěšně jste se jim vyhnuli. Pro ty méně šťastné je tu náš polštář Střet se zvířetem. V dnešním příspěvku se podíváme, zda se hodí, nebo je to jen marketingová bublina.
Co se dá na silnici potkat?
Nejvíce dat o srážkách se zvěří mají v Centru dopravního výzkumu, kde počítají tzv. SRNA index. Výpočet vychází z informací Policie ČR a některé výsledky jsou opravdu zajímavé.
Z dat vyplývá, že nejvíce srážek nastává na jaře, kdy se řidiči dostanou i na 250 sražených zvířat denně. Nejméně je jich naopak v zimě, kdy počet klesá pod 140. Nejnebezpečnější jsou pak hodiny kolem rozbřesku a večer, když se setmí. Kromě logického závěru, že večer nejsou zvířata tak dobře vidět, to ale také souvisí s ranními a večerními dopravními špičkami. Takže na zmatené srnce je třeba dávat pozor neustále.
A když už jsme u těch srnců – víte, které zvíře je nejčastěji sražené? Podle zprávy Ministerstva životního prostředí z r. 2009 bylo v té době na silnicích a dálnicích ročně usmrceno 570 000 zajíců, 52 000 srnců, 350 000 ježků, 70 000 bažantů a 50 000 kun. Jiní výzkumníci (p. Hlaváč a Anděl) kromě toho našli u silnic též hranostaje, vydry, tchoře či jezevce. A to vůbec nemluvíme o domácích zvířatech, jako jsou psi, kočky, krávy či ovce, nebo ptácích, protože data o nich se nám nepodařilo dohledat.
Co dělat při nehodě?
Jak se v případě srážky se zvířetem zachovat? Nejdůležitější je samozřejmě pomoci zraněným a zajistit bezpečnost. Poté je nutné téměř vždy zavolat Policii ČR. Podle dohledaných právních výkladů je sice živá divoká zvěř „majetkem nikoho“, ale tím, že ji srazíte, už začne náležet mysliveckému sdružení. Tím pádem je třeba policii volat bez ohledu na výši škody, neboť došlo ke škodě na majetku někoho jiného. Určitě si sražené zvíře neodvážejte, mohli byste být postiženi jako pytláci – z pohledu práva je jedno, zda zvíře trefíte kulovnicí nebo novou audinou. Co se týče zvířat domácích, ručí za ně jejich majitelé. Pokud nikde nejsou, policie si je najde. Také dovede zajistit ošetření zvířat či jejich poslední cestu. Proto je dobré si pamatovat, že u nehod se zvířaty se policie volá vždy.
Co na to pojišťovny?
Poté už na řadu přichází pojišťovna a vaše (ne)pojištění. Rozbitý nárazník vám může kompenzovat buď ze širokého pojištění havárie nebo ze specializovanějšího pojištění srážky se zvířetem. Názvy se u jednotlivých pojišťoven mohou lišit, v případě Pillow je vše naprosto jasné: pro případ srážky je zde polštář Střet se zvířetem. Název ale není tak důležitý, jako parametry pojištění.
Pozor je třeba dát především na limit a na spoluúčast. Co se týče limitu, některé pojišťovny speciálně k povinnému ručení přibalují i „zdarma“ krytí s omezeným limitem (třeba max. 50 tis. Kč). Takže pozor, nemusí to vždy stačit a jediné správné řešení je pojištění bez limitu, na celou obvyklou cenu vozidla. Přesně tak, jak má každý majitel vozu sjednáno u Pillow. Spoluúčast je vždy (a někdy vyšší) u pojištění havárie, u pojištění srážky se zvířetem ji pojišťovny často snižují a ty nejlepší pomáhají dokonce bez ní😉. Asi jste již pochopili – v Pillow zaplatíme celou škodu způsobenou srážkou se zvířetem, spoluúčast je nulové.
Výhodou dnešní doby je, že snad všechny smlouvy už kryjí srážku s libovolným zvířetem. Z pohledu pojištění tak není důležité, zda se na nárazníku obtiskne sousedčin mopslík nebo pěkně vypasený lesní jezevec. Snad jen pokud máte opravdu starou smlouvu, tak si zkontrolujte, zda nekryje jen zvěř, do které domácí zvířata nepatří.
Nejlepší je ale samozřejmě žádné zvíře na silnici nepotkat a neublížit nikomu. Šanci na to můžete zvýšit, pokud budete neustále ve střehu nebo tím, když budete jezdit málo. A kdo jezdí málo, ten u nás šetří😊 Užijte si hezký zbytek léta, pokud možno bez srážek se slepicemi nebo nedej bože dokonce voly😉
