Po delší době se opět vrací oblíbený seriál s novými díly:-) Pokud si ještě vzpomínáte, dokončili jsme společnou exkurzi po jednotlivých nebezpečích, proti kterým lze majetek pojistit. Dnes se podíváme na to, co vlastně znamená ten „majetek“.
Rozdíl mezi pojištěním budovy a domácnosti
Základní rozdělení pojišťovaného majetku je na tzv. budovu (někdy též nemovitost) a domácnost. Pokud byste svůj majetek v duchu otočili vzhůru nohama, tak to, co vypadne, se pojišťuje jako domácnost, a to, co zůstane na místě, pojišťovny označují za budovu. Do domácnosti tedy patří třeba oblečení, nábytek nebo elektronika, v rámci budovy jde hlavně o zdi, střechu nebo například dveře. Historicky všechny pojišťovny na trhu umožňují pojistit na jedné smlouvě buď domácnost, nebo nemovitost, případně obojí.
Kromě tohoto základního dělení ale existují některé části majetku, které pojišťovny z různých důvodů z pojištění vydělují a buď je vůbec nepojišťují nebo k nim mají specifické podmínky. Dnes se podíváme na majetek, který se řadí do pojištění budovy.
Na kolik budovu pojistit
Než se ale k různým částem budovy dostaneme, pojďme se na chvíli zastavit u toho, na kolik si budovu pojistit jako celek. Zde je velký rozdíl, jestli se jedná o rodinný dům nebo o byt.
U rodinných domů je třeba odhadnout, za kolik byste obdobnou stavbu v daném místě nově postavili. Někdy se tomu říká reprodukční, jindy nová cena. Samozřejmě to není vůbec jednoduchá disciplína, jinak bychom nepotřebovali soudní znalce. Pojišťovny ale tak nějak věří, že to jejich klienti sami dají. Většina pojišťovacích ústavů se snaží aspoň částečně pomoci a našeptává klientům částku, která odpovídá zhruba 7 000 Kč za 1 m3 obestavěné plochy. Pokud tedy budete mít domek na půdorysu 10 x 10 m s plochou střechou, bez sklepa a s výškou 3,5 m, dostanete se na zhruba 2,5 milionu Kč. Je to ale skutečně průměr z průměrů a je opravdu jen na vás, zda si myslíte, že je to částka správná. Pro pořádek je třeba dodat, že na trhu je i jedna pojišťovna, které stačí m2 zastavěné plochy a částku po vás nechce.
U bytů je situace většinou snazší. Většina pojišťoven je totiž pojišťuje na tzv. tržní cenu, tedy cenu, za kterou byste byt na tomtéž místě koupili. Tyto pojišťovny si totiž uvědomily, že aby se 30 partají dohodlo a postavilo si po požáru shodný panelák, není moc pravděpodobné. Pozor, ne všichni to tak nabízí a stále se dá koupit pojištění, které pracuje s reprodukční cenou i pro byt. Tržní cenu svého bytu můžete snadno zjistit skrze specializované služby. Nedoporučujeme příliš vycházet z nabídkových cen na inzertních serverech, jelikož se od skutečných prodejních hodnot v průměru o 10 % liší.
V obou případech je situace jednodušší u Pillow. Ta klientovi částku navrhne sama pro dům i byt. Pokud klient pojistí svou budovu aspoň v navržené výši, Pillow pak může garantovat, že neuplatní tzv. podpojištění, o kterém si povíme vzápětí.
Spočítat cenu Pillow pojištění
Riziko podpojištění
Proč je určení správné hodnoty, na kterou se pojistit, tedy tzv. pojistné částky, tak důležité? Protože pokud ji určíte nízko, pojišťovny mohou uplatnit podpojištění. To znamená, že při jakékoli škodě vyplatí pouze tolik, kolik je poměr mezi pojistnou částkou a skutečnou hodnotou nemovitosti. Pokud tedy dům za 10 mil. Kč pojistíte na 5 mil. Kč, tak při škodě za 200 tis. Kč dostanete jen 100 tis. Kč, protože 5 mil. je polovina z 10 mil.
Proto je třeba pojistné smlouvy na majetek čas od času kontrolovat, ceny nemovitostí stále rostou. Aby pojišťovny klientům vyšly vstříc, nabízejí ty solidnější v čele s Pillow možnost tzv. valorizace (též indexace) pojistné částky. To znamená, že jednou za rok zvýší pojistnou částku podle inflace ve stavebnictví (a stejně tak bohužel cenu za pojištění), takže i starší smlouvy mohou být nadále funkční, pokud jste se na začátku s pojistnou částkou strefili. Nicméně ani tento systém není zcela samospásný – ani sebelepší pojišťovna nevyčmuchá, že máte novou střechu nebo jste vyměnili okna. Úprava pojistné smlouvy po každé větší rekonstrukci je tak nezbytná.
Pokud budete mít pojistnou částku správně, bude vám u současných produktů při celkovém zničení budovy pojistnou událostí odměnou dost peněz na pořízení nové stavby. Pozor je třeba dát jen u budov, které jsou hodně poničené už před škodou. Pokud opotřebení budovy stoupne nad 70 %, platí většinou pojišťovny jen hodnotu takto opotřebené budovy, tedy výrazně méně. Míru opotřebení musí určit znalec, orientačně lze říci, že opotřebení 70 % nastane u přiměřeně udržovaného rodinného domu bez výrazné rekonstrukce po 70 letech. Některé pojišťovny také požadují opravu provést a doložit do tří let od škody, jinak opotřebení zpětně započítají. Nezískáte tak peníze na novou stavbu, ale jen hodnotu budovy před škodou.
Pro pořádek ještě dodejme, co se stane, pokud si budovu pojistíte na víc, než je její cena. Snadno asi uhodnete, že nic pozitivního – při škodě dostanete stejně nejvýše hodnotu nemovitosti a máte jen dražší pojištění, než byste museli mít.
Které části budovy se pojišťují jinak
Teď už ale pojďme k těm zvláštním částem pojištění budovy. Dobrou zprávou je, že částí, které by se pojišťovaly nějak speciálně, naštěstí není mnoho. Za pozornost většinou stojí pouze vnitřní stavební součásti, stavební materiál nebo umělecké části budovy. U starších smluv bývají krom toho různá omezení i pro solární elektrárny na střeše nebo markýzy a firemní štíty, což jsou ale oblasti, které se zdaleka netýkají každého (a u současných produktů se už většinou specificky neřeší), proto se jim podrobněji věnovat nebudeme.
U vnitřních stavebních součástí, jako jsou třeba plovoucí podlahy, vestavěné skříně, kuchyňské linky či spotřebiče v nich, je třeba pečlivě zkontrolovat, zda patří do pojištění budovy, domácnosti, nebo si za ně pojišťovna nechá zaplatit v obojím. Třetí možnost je bohužel většinou správně. Pojišťovny těmto věcem říkávají „stavební součásti“ nebo někdy „věci připevněné“ a kromě pojištění v rámci budovy za ně zaplatíte i u pojištění domácnosti, kde mají svůj limit.
Pillow jasně a srozumitelně tyto objekty zahrnuje jen a pouze do pojištění budovy, nikdo tak neplatí za nic dvakrát. A pro ty, kteří nechtějí či nemohou pojistit budovu, ale pouze domácnost (typicky členové družstva), má Pillow možnost nastavit optimální částku právě jen pro tyto stavební součásti navíc k pojištěné domácnosti.
Stavební materiál a vybavení staveniště nebývají pojištěné na celou pojistnou částku, ale jen na omezený limit. U Pillow je to solidních 100 tis. Kč, na trhu lze najít i výrazně méně. Specificky se zde řeší především krádež, což jsme probírali v jednom z předchozích dílů tohoto seriálu.
Umělecké části budovy se liší tím, že naprostá většina pojišťoven kryje pouze jejich stavební, ale nikoli uměleckou, hodnotu. Pokud tedy máte ve své vile fresku s Neptunem od Caravaggia, dostanete zaplacenou jenom omítku. Jestliže vám drží portál Atlanti od Matyáše Bernarda Brauna, získáte jen cenu obyčejných sloupů a podobně. Jste-li tedy šťastným vlastníkem historického objektu, je třeba jeho pojištění domluvit individuálně.
Spočítat cenu Pillow pojištění
Okolo hlavní stavby: vedlejší objekty a zahrada
Kromě vlastní pojištěné budovy se na přilehlém pozemku často nacházejí i tzv. vedlejší stavby či přesněji vedlejší objekty. Jde o všechny ty ploty, plůtky, pergoly, kůlničky, kurníky, stodoly či studny, které hlavně my vesničané tolik milujeme. Patří sem většinou také zpevněné plochy a technická zařízení, jako je čerpadlo u studny nebo čistička odpadních vod. Na ně všechny je nutné zvolit zvláštní limit, který jejich souhrnnou cenu vyjádří, u pořádkumilovných ústavů dokonce pro každou kůlničku zvlášť (Pillow k nim nepatří😉). Pozor, některé pojišťovny limit zahrnují do celkové pojistné částky budovy, na což je třeba myslet. U Pillow je částka transparentně vyčíslená zvlášť bez závislosti na pojistné částce hlavní pojištěné budovy. Pozitivní je, že pojistná nebezpečí jsou pro vedlejší stavby většinou zcela shodná jako pro hlavní pojištěnou budovu. Výjimkou je v některých produktech zatečení atmosférických srážek nebo povodeň pro stavby na vodních tocích.
Poslední oblastí, která se běžně do pojištění budovy počítá, je pojištění zahrady a dalších věcí na stejném pozemku, jako je pojištěná hlavní budova. Co vše můžeme v okolí rodinného domu najít? Stromy, keře, trvalky, trávníky a živé ploty (souhrnně často nazývané „porosty“), skalky, zahradní architekturu a dekorace, zahradní nábytek, přenosné grily, montované krby, sušáky na prádlo, dětské herní prvky, robotické sekačky na trávu a plno dalších věcí, které nám „na zahradě“ dělají radost. Když u většiny pojišťoven chcete zjistit, kde a zda vůbec je která věc pojištěná, může to být nadlidský úkol. Na porosty může být samostatné připojištění, movité věci jsou zase zahrnuté v pojištění domácnosti, ale s určitým limitem či omezením, pokud jsou venku. Další problém nastane s přesnou definicí porostů a zahradní architektury. Některé pojišťovny totiž umí pojistit třeba jen okrasné stromy, jiné zase pouze ovocné (ale vždy bez plodů).
Pillow pojišťovna na to šla jednoduše a pro pojištění těchto věcí vytvořila polštář Věci na zahradě, který zahrnuje vše výše uvedené: od porostů přes zahradní křesílka až po robotické sekačky. Navíc si každý může zvolit ze dvou výší limitů podle toho, jak moc si své zahrady a věcí na ní cení.
Od zdí a střech se příště přesuneme k zařízení domácnosti a povíme si, nač je třeba dávat pozor při jeho pojišťování. Více informací o Pillow pojištění majetku najdete na https://www.proporadce.cz/majetek/
